|
|
Monitoring kontaminace lovné zvěře xenobiotiky na bázi organohalogenovaných sloučenin
Doušová, Petra ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
K hodnocení kontaminace životního prostředí jsou využívány různé bioindikátory, a to živočišného nebo rostlinného původu. Pro monitoring xenobiotik na bázi organohalogenovaných látek byla vybraná lovná zvěř. Vzorky divokých prasat byly odebírány především na území středních Čech prostřednictvím pracovníků Okresního veterinárního zařízení. Sledované látky byly z matrice izolovány extrakcí pomocí petroletheru a následně přečištěny kolonovou chromatografií. Dočištění extraktu bylo provedeno kyselou hydrolýzou. Vlastní stanovení vybraných analytů bylo provedeno metodou plynové chromatografie s detektorem elektronového záchytu. Výsledky poskytly základní data pro hodnocení úrovně kontaminace divokých prasat organohalogenovanými polutanty.
|
|
|
Zhodnocení nálezů polychlorovaných bifenylů v bioindikátorech živočišného původu - rybách
Doušová, Petra ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
V bakalářské práci teoretického charakteru byla řešena problematiky využití ryb jako bioindikátoru pro stanovení úrovně znečištění vodního ekosystému. Jako xenobiotikum byly vybrány polychlorované bifenyly (PCB), které stále ještě patří mezi prioritní organické polutanty. Část práce je věnována fyzikálně chemickým, toxikologickým a environmentálním vlastnostem těchto organických polutantů. Zmíněno bylo také jejich používání v ČR v minulosti a způsoby jejich aplikace v průmyslu, zhodnocení jejich distribuce a toxikologického působení jednotlivých skupin kongenerů PCB. Na základě posouzení úrovně kontaminace ryb bylo zhodnoceno zatížení vodního ekosystému, které bylo porovnáno s údaji publikovanými na Slovensku.
|
|
|
Bioindikátory - jejich role při hodnocení stavu životního prostředí
Winklerová, Lucie ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá využitím rostlinných a živočišných bioindikátorů při hodnocení stavu životního prostředí. Bioindikátory jsou v práci rozděleny podle ekosystému, pro který jsou používány, na bioindikátory vodního a terestrického ekosystému. Dále jsou rozděleny podle skupin analytů, které jsou prostřednictvím nich indikovány. Pozornost v práci je věnována vybraným rizikovým prvkům, polycyklickým aromatickým uhlovodíkům a polychlorovaným bifenylům. Přítomnost těchto xenobiotik v životním prostředí je ovlivněná zejména lidskou činností. Především jednotlivá odvětví průmyslu a automobilová doprava jsou trvalými zdroji kontaminace ekosystému těmito xenobiotiky. Nemalý vliv na znečišťování ekosystému organickými a anorganickými kontaminaty měla také neuvážená aplikace některých hnojiv v zemědělské výrobě. Biondikátory jsou využívané pro krátkodobý i dlouhodobý monitoring těchto kontaminantů. Význam bioindikace a bioindikátorů je velký; s jejich pomocí lze nejen posoudit přítomnost xenobiotika v daném prostředí, vývoj jejího výskytu, zdroje znečištění, ale jsou nezbytné i při hodnocení jeho biologického účinku a jím vyvolaných reakcí a mechanismů u sledovaného organismu. Biomonitoring je dnes již nezbytnou součástí ochrany životního prostředí, právě z důvodu sledování přítomnosti a transportu kontaminantů.
|
|
|
Understanding the effect of biogenic & Xenobiotic substances on microbial metabolism in the soil
Datta, Rahul
Půda představuje jedno z přirozených stanovišť mikroorganismů, které se významným způsobem podílejí na neustálých přeměnách organických i anorganických látek. Otázky, se kterými se v současnosti potýká tato oblast zkoumání, vycházejí z výskytu cizorodých umělých látek (xenobiotika) v životním prostředí. Tyto xenobiotické látky nemají přirozený původ v přírodě, ale byly uměle syntetizovány člověkem. Ke kontaminaci prostředí xenobiotiky dochází s rozvojem hospodářské činnosti člověka (průmysl a zemědělství); xenobiotické látky jsou odolné vůči degradačním pochodům, hromadí se v půdě a působí na mikroorganismy. Biogenní látky jsou až na výjimky snadno rozložitelné. Pouze málo výzkumů bylo realizováno s cílem analyzovat souvislosti mezi výskytem biogenních a xenobiotických látek v půdě a jejich vlivy na mikroorganismy. Cílem předložené disertační práce bylo získání poznatků o vlivu biogenních a xenobiotických látek na metabolismus půdních mikroorganismů a zdokonalení postupů využívaných pro hodnocení vlivu chemikálií aplikovaných do půdy. Předložená disertační práce je rovněž věnována studiu půdních enzymů. Disertační práce je členěna do dvou částí. První teoretická část je dále podrobněji členěna na: a) přehledový článek o adsorpci enzymů na pevnou složku půdy a faktorech, které limitují jejich aktivitu. Tento přehledový článek shrnuje některé důležité poznatky publikované ve vědecké literatuře a poskytuje informace o adsorpci enzymů na pevnou složku půdy a faktorech, které limitují jejich aktivitu. V první části tohoto přehledového článku je zejména diskutována problematika interakcí enzymů s pevnou složkou půdy a kinetika adsorpce enzymů. Ve druhé části tohoto článku se zabývám problematikou faktorů, které mohou mít vliv na aktivitu adsorbovaných enzymů. b) přehledový článek o ligninu. Tento přehledový článek shrnuje poznatky o chemickém složení ligninu a jeho obsahu v lesních půdách, biodegradaci ligninu a mikroorganismech produkujících ligninolytické enzymy; mezi nejprostudovanější ligninolytické enzymy patří ligninperoxidasa, mangan-dependentní peroxidasa a jiné versatilní peroxidasy. c) článek o vlivu agrochemikálií na půdu a půdní mikroorganismy. Cílem tohoto přehledového článku bylo shrnutí poznatků o vlivu agrochemikálií na trvalou udržitelnost a zdraví půdy. Druhá experimentální část obsahuje poznatky o vlivu xenobiotických (chlortetracyklin a sulfapyridin) a biogenních látek (kyselina askorbová a aminokyseliny) na půdní mikroorganismy. Získané výsledky ukázaly vliv chlortetracyklinu a sulfapyridinu na aktivitu půdních enzymů v závislosti na studovaném enzymu a použitém antibiotiku. V rámci této experimentální části byl rovněž studován vliv oxytetracyklinu a sulfamethoxazolu na strukturu a funkci mikrobiálního společenstva v půdě. Získané výsledky ukázaly rozdílný vliv obou testovaných antibiotik na kumulativní respiraci a uhlík mikrobiální biomasy v půdě. V rámci předložené disertační práce bylo také realizováno studium respirace lesních půd po aplikaci kyseliny askorbové a aminokyselin. Získané výsledky těchto experimentů ukázaly vzrůst respirační aktivity po aplikaci kyseliny askorbové či kyseliny askorbové v kombinaci s aminokyselinami v závislosti na vlastnostech testovaných půdních vzorků; maximální respirační aktivita v kyselých půdách byla indukována po přídavku kyseliny L-glutamové a v zásaditých půdách po přídavku beta-alaninu. Velikost otvorů sít má významný vliv na narušení půdy, které ovlivňují strukturu pórů, houbové hyfy, podíl plísní k bakteriím a frakce organické hmoty. Účinky jsou závislé na půdním typu a vegetačním krytu. Prosévání přes 2 mm síta zvyšuje mineralizaci exogenně dodaných sacharidů a fenolických látek ve srovnání s 5 mm a síty s průkazným významem (p<0,05), a to zejména v organických horizontech, v důsledku zvýšeného mikrobiálního metabolismu a změn dalších vlastností půdy.
|
|
|
Monitoring kontaminace lovné zvěře xenobiotiky na bázi organohalogenovaných sloučenin
Doušová, Petra ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
K hodnocení kontaminace životního prostředí jsou využívány různé bioindikátory, a to živočišného nebo rostlinného původu. Pro monitoring xenobiotik na bázi organohalogenovaných látek byla vybraná lovná zvěř. Vzorky divokých prasat byly odebírány především na území středních Čech prostřednictvím pracovníků Okresního veterinárního zařízení. Sledované látky byly z matrice izolovány extrakcí pomocí petroletheru a následně přečištěny kolonovou chromatografií. Dočištění extraktu bylo provedeno kyselou hydrolýzou. Vlastní stanovení vybraných analytů bylo provedeno metodou plynové chromatografie s detektorem elektronového záchytu. Výsledky poskytly základní data pro hodnocení úrovně kontaminace divokých prasat organohalogenovanými polutanty.
|
|
|
Bioindikátory - jejich role při hodnocení stavu životního prostředí
Winklerová, Lucie ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá využitím rostlinných a živočišných bioindikátorů při hodnocení stavu životního prostředí. Bioindikátory jsou v práci rozděleny podle ekosystému, pro který jsou používány, na bioindikátory vodního a terestrického ekosystému. Dále jsou rozděleny podle skupin analytů, které jsou prostřednictvím nich indikovány. Pozornost v práci je věnována vybraným rizikovým prvkům, polycyklickým aromatickým uhlovodíkům a polychlorovaným bifenylům. Přítomnost těchto xenobiotik v životním prostředí je ovlivněná zejména lidskou činností. Především jednotlivá odvětví průmyslu a automobilová doprava jsou trvalými zdroji kontaminace ekosystému těmito xenobiotiky. Nemalý vliv na znečišťování ekosystému organickými a anorganickými kontaminaty měla také neuvážená aplikace některých hnojiv v zemědělské výrobě. Biondikátory jsou využívané pro krátkodobý i dlouhodobý monitoring těchto kontaminantů. Význam bioindikace a bioindikátorů je velký; s jejich pomocí lze nejen posoudit přítomnost xenobiotika v daném prostředí, vývoj jejího výskytu, zdroje znečištění, ale jsou nezbytné i při hodnocení jeho biologického účinku a jím vyvolaných reakcí a mechanismů u sledovaného organismu. Biomonitoring je dnes již nezbytnou součástí ochrany životního prostředí, právě z důvodu sledování přítomnosti a transportu kontaminantů.
|
|
|
Zhodnocení nálezů polychlorovaných bifenylů v bioindikátorech živočišného původu - rybách
Doušová, Petra ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
V bakalářské práci teoretického charakteru byla řešena problematiky využití ryb jako bioindikátoru pro stanovení úrovně znečištění vodního ekosystému. Jako xenobiotikum byly vybrány polychlorované bifenyly (PCB), které stále ještě patří mezi prioritní organické polutanty. Část práce je věnována fyzikálně chemickým, toxikologickým a environmentálním vlastnostem těchto organických polutantů. Zmíněno bylo také jejich používání v ČR v minulosti a způsoby jejich aplikace v průmyslu, zhodnocení jejich distribuce a toxikologického působení jednotlivých skupin kongenerů PCB. Na základě posouzení úrovně kontaminace ryb bylo zhodnoceno zatížení vodního ekosystému, které bylo porovnáno s údaji publikovanými na Slovensku.
|
host ::
RSS.